Motto: "Úroveň managementu v českých organizacích představuje doposud vážnou slabinu pro naší konkurenceschopnost s vyspělým světem (viz např. horší jak 40-tá pozice českého managementu v žebříčku hodnocení World Ekonomic Forum v publikacích The Global Competitiveness Report)"

Nedůstojné postavení českého managementu je podle našeho názoru především zapříčiněno stále ještě v průměru nízkou profesionalitou manažerů, jejich přílišným spoléháním na pragmatický výkon manažerských funkcí, podceňováním synergického pojetí managementu jako takového a v neposlední řadě nedostatky při výběru a výchově manažerů. V ČR doposud nedozrálo přesvědčení o tom, že kvalitní výkon manažerské funkce je velmi náročnou profesí, vyžadující potřebné znalosti, dovednosti, schopnosti, návyky a postoje a přijatelnou kompatibilitu osobního profilu manažera s požadovaným profilem konkrétní manažerské funkce.

Cílem dále nabízeného souboru kurzů je poskytnout zájemcům základní souhrn nejnovějších vědeckých i praktických poznatků o managementu. Při zpracování všech kurzů se snažíme důsledně respektovat požadavky synergického pojetí managementu. Čtenáři mají při studiu možnost aktivního rozvíjení a prohlubování  nabízených poznatků a rovněž mohou hodnotit míru osvojení studované problematiky.

Teď už jen hodně cílevědomosti a píle ve studiu Vám přeje Tým konzultantů!

 Úvod do problematiky

(demoverze)

Struktura demoverze:

·       Řízení a management

·       Obsahové roviny managementu

·       Základní manažerské pojmy

·       Dvojice pojmů: vedení a řízení

·       Management a podnikání

·       Podnikavost a podnikání

·       Pojetí moderního podnikání a managementu

·       Rovnice úspěšného managementu

Řízení a management

Na úvod bude užitečné udělat si pořádek v relevantní terminologii. Manažerská terminologie není totiž doposud (a ani to nelze v dohledné době očekávat) vytříbená a máme-li vést cílenou vzájemnou komunikaci bez šumů, je nezbytné výchozí manažerské pojmy jednoznačně definovat, resp. charakterizovat.

Českému pojmu „řízení“ odpovídá mezinárodně uznávaný pojem „management“. Pozor není to však sémanticky totéž! Pojem „řízení“ lze totiž chápat v širším i užším slova smyslu. V širším pojetí je řízení lidskou aktivitou spojenou s:

·       ovládáním věcných systémů,

·       usměrňováním smíšených systémů,

·       směrováním a ovlivňováním společenských systémů.

Řízení v širším pojetí je tedy obsahově širší než management , neboť management se týká výhradně řízení na úrovni organizační jednotky (dále jen OJ ). Dá se proto zjednodušeně říci, že pojmu „management“ odpovídá vnímání „řízení“ v užším slova smyslu (jinými slovy i řízení smíšených systémů). Proč doporučujeme dávat přednost pojmu „management“ před pojmem „řízení“ (chápaný v užším slova smyslu)? Má to přinejmenším dva důvody. Za prvé proto, že „řízení“ je poněkud diskreditováno spojením s administrativně-direktivními společenskými systémy a za druhé pro jednoznačnou souvislost managementu s OJ.

Na obr.1 je přehledným způsobem znázorněn model managementu OJ, včetně informačních a silových vazeb. Subjekt managementu, jenž je pod vlivem okolí,  sám se vyvíjí a sebereguluje, manažersky působí na objekt managementu za účelem dosažení cílů OJ. Objekt managementu je však rovněž ovlivňován vnějším okolím, sám se vyvíjí a sebereguluje, což ovlivňuje jeho reakci na manažerské podněty subjektu managementu. Subjekt managementu registruje reakci objektu managementu prostřednictvím hodnotící zpětné vazby a koriguje manažerské působení vůči objektu managementu.

Odkaz na schéma číslo 1

Obsahové roviny managementu

 Pojem management zahrnuje zejména tyto obsahové roviny:

·       Strukturu manažerských pozic v rámci OJ;

·       Určitý způsob vedení lidí za účelem dosažení cílů OJ;

·       Odbornou disciplínu a obor studia.

Základní manažerské pojmy

Kořeny pojmu „management“ vycházejí z latinského slova „manus“ (ruka). V angličtině zdomácněl výraz „manage“ (vést, řídit, spravovat, ovládat) a následně pak „management“ (řízení, vedení, správa). Jak již jsme výše uvedli pojmem „management“ označujeme především řízení celé OJ, ale také řízení ucelených organizačních činností, např. finanční management, HRM (management lidských zdrojů). Nutno zdůraznit, že součástí managementu je i proces tvorby a vymezení cílů OJ! Anglická odborná literatura užívá dále pojem „control“ (v češtině nemáme pro něj přímý ekvivalent), jenž slouží pro vyjádření řízení dílčích procesů v OJ, např. „production control“ (řízení výrobního procesu). Relativně novým pojmem je „leadership“ (vůdcovství), jenž zdůrazňuje tvůrčí (vizionářský) charakter směrování rozvoje OJ a současně vůdčí předpoklad vedení spolupracovníků ve smyslu formulované vize OJ. Řídící funkce je obecně vymezena pojmem „manažer“, jemuž odpovídá český ekvivalent „vedoucí (řídící) pracovník“. Zatímco čeština je v rozlišování různých typů manažerů relativně málo pestrá (generální ředitel, ředitel, náměstek ředitele, vedoucí odboru, mistr) angličtina naopak „hýří“ celou plejádou pojmů pro specifické manažerské funkce, jako např.“administrator“, „director“, „head of department“, „chief oficer“, „master“, „inspector“, „supervisor“. Zde je na místě upozornit na nebezpečí někdy ukvapené snahy nacházet, či vytvářet pro anglické výrazy české ekvivalenty.

Vedle pojmu „manažer“ se objevuje i pojem „leader“ (vůdce).

Dvojice pojmů: vedení a řízení

Manažerská terminologická nejednoznačnost se v poslední době poněkud komplikuje nově se objevujícími odbornými diskusemi na obsahový význam dvojice pojmů „řízení“ a „vedení“. Relevantní diskuse, jež navazuje na výklad pojmů „management“ a „leadership“, resp. „manažer“ a „leader“, však není samoúčelná a má silný praktický náboj. Proto považujeme za účelné o této otázce čtenáře informovat. Výsledkem dosavadní diskuse je názor, že:

·       Vedení znamená „dělat správné věci“,  zejména vytyčovat správné cíle pro OJ, ucelenou činnost, proces atp.;

·       Řízení slouží k tomu, aby se „dělali věci správně“, tzn. zabezpečit dosahování vytýčených cílů realizací správné strategie a vhodnými způsoby.

Není jistě nutno přesvědčovat čtenáře o tom, že se v praxi velmi často  podceňuje vedení a řídí se s velkým důrazem. Četné jsou i případy, kdy jsou sice formulovány správné cíle, ale chybné řízení zaviní jejich nedosažení. Na mnoha místech se dosahuje správných cílů s nadměrnou spotřebou zdrojů a úsilí. A konečně bohužel se můžeme setkat i se situacemi, kdy se zásadně chybuje jak při vedení, tak  řízení.

Shodneme se jistě v tom, že obé (vedení i řízení) jsou důležité, nejvyšší prioritu má přece jen  vedení, neboť sebelepší řízení nemůže při chybném vedení vést k úspěchu. Tento poznatek však nemůže být důvodem k podcenění úlohy řízení, neboť i perfektní vedení nedotažené do efektivní realizace, se rovněž mine účinkem. S růstem složitosti a dynamiky v okolí OJ je obtížnější OJ vést, než řídit, přičemž se musíme smířit s tím, že v populaci asi vždy najdeme více těch, kteří dokáží dobře řídit, než těch kteří umí správně vést.

Management a podnikání

Protože podnikání a bohužel i management jsou v našem prostředí téměř výhradně spojovány s působností ziskových organizací, chceme na tomto místě podtrhnout, že budeme nadále prezentovat podnikání i management ve vazbě jak na ziskovou, tak i neziskovou sféru OJ jsou totiž vytvářeny za účelem uspokojování existujících či latentních lidských potřeb a je jen otázkou tradice, zvyku či politické vůle a prozíravosti, jakým způsobem se uspokojování potřeb financuje, zda přímo „z kapsy“ zákazníka či nepřímo z tzv. veřejných rozpočtů. Nicméně si nemůžeme odpustit, v této souvislosti, přiznat naše přesvědčení o oprávněnosti nepřímého financování jen u  veřejných statků, zatímco spotřeba soukromých a smíšených statků by měly být hrazena přímo zákazníkem.

Zisková i nezisková OJ podniká (využívá příležitosti a eliminuje, či zmírňuje negativní důsledky hrozeb) za účelem její dlouhodobější společensky prospěšné existence. K naplnění tohoto účelu musí jakákoliv OJ mít reálné podnikatelské cíle a být schopna je realizovat, dále transformovat materiálové, energetické a informační vstupy pomocí faktorů výkonné práce a hmotného, resp. i nehmotného majetku do podoby výstupů (produkce). Musí však vedle této základní funkce, rovněž zabezpečovat reprodukci disponibilních zdrojů (majetkových a zvláště lidských) a být schopna náležitě a včas reagovat na vývoj ve vnějším okolí. Uvedený stručný přehled úkolů vede nutně k závěru, že k naplnění poslání OJ je nutné absorbovat ještě jeden produkční faktor, tzv. dispozitivní práci, jinými slovy management (viz obr.2).

Odkaz na schéma číslo 2

Vztah podnikání a managementu se odvíjí od typu OJ. V jednotlivecké OJ provádí většinou podnikatelské, manažerské a někdy i výkonné aktivity jedna osoba. Podnikatelská a manažerská působnost se zde většinou prolínají. Zdůraznění „většinou“ není samoúčelné, neboť u OJ jednotlivce nelze vyloučit růst OJ, který bývá spojen oddělením role vlastníka a managementu OJ a tedy i tím, že se buď zcela a nebo zčásti přenáší podnikatelské i manažerské aktivity „na bedra“ najímaných manažerů. V partnerské OJ obvykle podniká několik osob,  výkon manažerských aktivit si podnikatelé rozdělují mezi sebe a pro výkonnou práci jsou najímáni pracovníci. Podnikání je směrováno konsensuálně partnery-vlastníky a  manažerské aktivity jsou většinou vykonávány specializovaně jednotlivými partnery-vlastníky OJ. Pochopitelně i zde je možné přenesení pravomoci a odpovědnosti za podnikání a management na najímané manažery.   V OJ typu korporace jsou podnikatelé de facto „pouze“ v roli kapitálových vlastníků, kteří prostřednictvím zvolených orgánů koncepčně usměrňují a kontrolují činnost i najatého managementu, na němž závisí vlastní výkon většiny podnikatelských a všech manažerských aktivit. Podnikání je zde tedy částečně záležitosti vlastníků, z větší části managementu a manažerská působnost je zcela v rukou managementu.

Podnikavost a podnikání

Dlouhodobější společensky prospěšná existence OJ je stále více podmíněna podnikavostí jejího managementu. Je výrazem lidské tvořivosti a je nutně spojena s rizikem. Zároveň je zřejmé, že podnikavost je v úzké vazbě s vedením (viz výše „Dvojice pojmů: vedení a řízení“). Příležitosti pro podnikání mohou vznikat v okolí i uvnitř OJ:

·       více méně náhodně (náhodným nalezením),

·       systematickým vyhledáváním,

·       systematickým vytvářením.

Hrozby pro podnikání OJ mohou rovněž vznikat v jejím okolí nebo interně. Ideální je, aby management preventivně vznik těchto hrozeb odhalil včasnou a účinnou reakcí  nepřipustil jejich nepříznivých důsledků pro OJ. Bohužel praxe je často zcela opačná. Hrozby se ignorují, resp. podceňují až do okamžiku vzniku neúnosné situace, kdy řešení se stává velmi obtížné až nemožné! Hrozby mohou být způsobeny nejčastěji:

·       nepředvídatelným vývojem a změnami v okolí,

·       nedostatky a chybami managementu.

Z výše uvedeného vyplývá, že lze podnikavost vnímat buď jako vnější a nebo jako vnitřní.

Vnější podnikavost je orientována směrem vně a je zaměřena, kromě výše uvedeného, i na rozvoj vztahů se zákazníky, dodavateli, bankami, dlužníky, věřiteli apod.

Vnitřní podnikavost se podněcuje vytvořením uzpůsobené vnitro-organizační struktury, v níž se principy podnikání uplatňují i uvnitř OJ. I když se vnitřní podnikavosti využívalo již v minulosti (např. Baťův systém dílenské samosprávy s účastí na zisku i ztrátě), hlavní rozvoj vnitřní podnikavosti začal ve vyspělém světě až v 70. létech.

V poslední době byly vyvinuty organizační systémy, které na principu synergických efektů spojují vnější a vnitřní podnikavost a vytvářejí vysoce efektivní vnitro-organizační soustavy řízení.

Závěrem k této části je třeba zdůraznit, že podnikání je realizaci podnikavosti v praktickém životě OJ. Je činností, jejímž prostřednictvím se uspokojují potřeby zákazníků a následně i potřeby podnikatelů, manažerů a spolupracovníků OJ. Podnikání předpokládá dobrou znalost vývoje v okolí OJ, zvláště predikci vývoje vztahu nabídky a poptávky u příslušné produkce.

Pojetí soudobého podnikání a managementu

Současné podnikání klade na manažery značné nároky. Kromě toho, že by při podnikání měla mít prioritu účelnost působnosti OJ a návazně účinnost její působnosti, moderní manažerské přístupy vyžadují navíc respektování hospodárnosti produkčních i reprodukčních činností týkajících se OJ  a odpovědnosti. Shrneme-li požadavky, které se nyní a do blízké budoucnosti kladou na management OJ, můžeme je členit na zabezpečení:

·       Účelnosti působnosti (ang. effectiveness) tj.„dělat správné věci“;

·       Účinnosti působnosti (ang. efficiency) tj.„dělat věci správným způsobem“;

·       Hospodárnosti působnosti  (ang. economy) tj.„dělat věci úsporným způsobem“;

·       Odpovědnosti za působnost (ang. equity) tj.„dělat věci spravedlivě a v souladu s platnou legislativou, bez negativních vlivů na okolí OJ a její spolupracovníky“.

Analýza 4E, pojmenovaná podle výše uvedených počátečních anglických písmen požadavků na management, resp. podnikání, uvedená v publikaci Chambers, A.D., Selim, M.G., Vinten, G., v podstatě rozebírá a charakterizuje stupeň plnění výše uvedených charakteristik a tím umožňuje „objektivizovat“ komplexnější hodnocení OJ.

Pro více informací vstupte zde

Rovnice úspěšného managementu

Základním předpokladem pro dosažení úspěšnosti manažera a potažmo managementu OJ je plnění požadavků formulovaných v tzv. rovnici úspěšného managementu:

Předpoklad manažerského úspěchu = mít předpoklady + znát + umět + chtít + stačit

·       „Mít předpoklady“ k výkonu manažerské práce je základním „pilířem“ manažerské úspěšnosti;

·       „Znát“ požaduje nejen znalost základních faktorů objektu managementu, ale především znalost poznatků teorie a praxe managementu;

·       „Umět“ představuje dovednosti a schopnosti modifikace a aplikace výše uvedených znalostí v konkrétních podmínkách OJ a při interakci s jejím okolím;

·       „Chtít“ vyžaduje vůli a úsilí k prosazování změn a respektování požadavků 4E a neustálé rozvíjení vlastní manažerské odbornosti a v neposlední řadě ochotu převzetí odpovědnosti a nesení rizika;

·      „Stačit“ vyjadřuje potřebu objektivní reflexe a hodnocení vlastní manažerské působnosti, ochoty přiznat chyby a nedostatky, snažit se je odstraňovat a případně dobrovolně uvolnit vlastní pozici schopnějším.

Otázky k ověření úspěšnosti Vašeho studia ZDE

Management je jak vědou, tak i uměním

Klikni zde

Pokračování v kurzu I., viz v ostré verzi!

Zpět na úvodní stránku - na centrum sekce - filozofie - projekty - mzdový systém - o Týmu konzultantů - Jiné WWW - napište nám ;-)