Otázky k ověření úspěšnosti Vašeho studia

I. Jsou pojmy „řízení“ a „management“ synonyma?

1.     Ano, a to bez ohledu na chápání managementu v užším nebo širším slova smyslu

2.     Ano jsou , pokud vnímáme řízení jako řízení smíšených systémů

3.     Ano jsou, pokud uvažujeme jen o řízení v užším slova smyslu

II. Pojem „management“ je v české praxi zaměňován za pojem „řízení“. Vyjádřete svůj názor na oprávněnost stejného obsahového chápání obou pojmů, Vašim stanoviskem k dále uvedeným tvrzením:

1.     Pojem „management“ souvisí též se společenskými systémy, pojem „řízení“ se výhradně váže na organizační jednotku

2.     2. Přestože nelze očekávat, že v krátké době bude nahrazeno v české praxi užívání pojmu „řízení“ pojmem „management“v souvislosti s OJ, měl by se správně užívat pojem „management“ , neboť právě pojem „management“ se jednoznačně váže k OJ

3.     Záměna pojmů „management“ a „řízení“ není oprávněná mj. proto, že řízení může mít i podobu politického ovlivňování společenských systémů, zatímco „management“ lze srovnat jedině s řízením v užším slova smyslu.

III. Model managementu OJ charakterizuje základní vazby mezi subjektem a objektem managementu a okolím OJ. Souhlasíte s dále uvedenými relevantními tvrzeními:

1.     Vlivy okolí se výhradně týkají objektu managementu.

2.     Působení subjektu na objekt managementu musí mít příkazový charakter, jinak se nezmění chování a jednání objektu managementu.

3.     Zpětná informační vazba od objektu k subjektu managementu je nezbytná pro zabezpečení úspěšného managementu

4.   K seberegulaci chování subjektu a objektu managementu dochází mj. na základě růstu kvalifikace manažerů a spolupracovníků a v souvislosti s interakcí subjektu a objektu managementu

IV. Pojem „management“ zahrnuje více obsahových rovin. Opisem lze jednotlivé obsahové roviny charakterizovat následovně:

1.     Pojem „management“ může vyjadřovat strukturu manažerských pozic v OJ, což je jinými slovy struktura manažerských pracovních funkcí od vrcholových až po funkce první linie (např. mistr v dílně nebo vedoucí katedry)

2.     Pojem „management“ může vyjadřovat vědní obor a předmět studia v rámci středoškolského a vysokoškolského studia, přičemž za nejvyšší dosažitelné manažerské vzdělání se považuje studium MBA (Master of Business and Administration)

3.     Pojem „management“ může vyjadřovat proces tvorby a udržování prostředí v rámci OJ, ve kterém spolupracovníci pod vedením managementu OJ dosahují stanovené cíle OJ

V. Vedle pojmů „management“ a „manažer“ se objevují pojmy „leadership“ a „leader“. Vyjádřete Vaše stanovisko k dále uvedeným tvrzením:

1.     Uvedené pojmy lze obsahově chápat jako synonyma

2.     Pojmy „leadership“ a „leader“ jsou pojmy, jež jsou relevantní anglosaskému nazírání na problematiku managementu

3.     Pojmy „leadership“ a „leader“ jsou pojmy, jež v manažerské působnosti zdůrazňují schopnosti  vytyčování správných cílů OJ a profesionálního vedení spolupracovníků za účelem jejich ztotožnění se s těmito cíli, včetně jejich iniciativního přispění k dosažení cílů OJ

VI. V poslední době se ve vědě o managementu diskutuje obsahový význam dvojice pojmů „vedení“ a „řízení“. Výsledkem dosavadní diskuse je shoda na tom, že:

1.      Pojem „řízení“ je nadřazeným pojmem pojmu „vedení“

2.     Vedení vyjadřuje „dělání věcí správným způsobem“ a řízení zdůrazňuje „dělání správných věcí“

3.     Pokud  vedení nebude správné, pak sebelepší řízení nezabezpečí úspěch OJ

4.     Odlišení vedení a řízení lze charakterizovat následujícím příkladem: Management fakulty univerzity působí v podmínkách převisu poptávky nad nabídkou studia (je mnohem více uchazečů o studium než kvóta k přijetí ke studiu) a kromě operativních problémů nepociťuje za potřebné cokoliv měnit a proto se drží osvědčené strategie. Jeden z členů kolegia děkana fakulty však oprávněně upozorňuje na nezbytnost změny strategie, neboť se začínají objevovat problémy s uplatněním absolventů na trhu práce a současně hrozí zvýšení konkurence v nabídce srovnatelného studia i demografický vývoj signalizuje pokles počtu 18-leté populace (potenciálních uchazečů o vysokoškolské studium obecně). Chování a jednání managementu fakulty lze označit za vedení a prosazování změny strategie fakulty za řízení

VII. Členění zboží a služeb (ekonomických statků) podle kritérií rivality mezi zákazníky při koupi a spotřebě a vylučitelnosti zákazníků ze spotřeby vede k rozdělení statků na soukromé, smíšené a veřejné. Toto členění:

1.     jednoznačně vymezuje účel managementu jedině v souvislosti se ziskovými OJ

2.     považuje za veřejné statky takové, jež jsou nerivalitní  a současně nevylučitelné

3.     umožňuje prosazovat myšlenku, aby všechny soukromé a smíšené statky byly financovány přímo zákazníky z jejich osobních důchodů

VIII. Model působnosti managementu v souvislosti s posláním OJ:

1.     znázorňuje úlohu managementu OJ v souvislosti se zabezpečením vstupů, jejich transformace do výstupů, distribuce a prodeje produkce, zabezpečení reprodukce aktiv (majetku) OJ a při komunikaci a interakci s okolím OJ

2.     spojuje věcnou transformaci vstupních faktorů do produkčních výstupů se směrováním působnosti managementu OJ

3.     explicitně nevyjadřuje úlohu managementu při tvorbě cílů OJ

IX. V souvislosti s pojmy „podnikavost“ a  „podnikání“ vyjádřete svá stanoviska k dále uvedeným tvrzením:

1.     Podnikavost je schopnost, umění a motivace nacházet nebo vytvářet a využívat příležitosti a mírnit,resp. eliminovat negativní důsledky hrozeb souvisejícími s působností a rozvojem OJ

2.     Příležitosti se jednoznačně nejčetněji nachází systematickým vyhledáváním, přičemž jde jistým způsobem o předvídání vývoje, výchovu a vzdělávání klientů  a spolupracovníků za účelem odkrytí, resp. účelného rozvoje jejich latentních potřeb

3.     Příkladem systematického vytváření vnějších příležitostí je efektivní spolupráce při vědeckém rozvoji produkce OJ s vysokými školami a vědeckovýzkumnými ústavy

X. Hrozby pro podnikání OJ:

1.     mohou vznikat jen v okolí OJ

2.     se obvykle v české praxi setkávají s významnou pozorností managementu OJ, který se preventivně snaží jejich negativním důsledkům pro OJ zamezit

3.     mohou také vzniknout minulými chybami managementu OJ

4.     pramenící z okolí OJ se mohou zmírnit preventivním vypracováním více variant strategií, včetně varianty pesimistické) a věnováním náležité péči výchově spolupracovníků k větší flexibilitě jejich chování a jednání

XI. V souvislosti s vymezením vnější a vnitřní podnikavosti platí následující tvrzení:

1.     Vnější podnikavost je schopnost nalézat, resp. vytvářet a návazně efektivně využívat příležitosti,resp. eliminovat, příp.alespoň mírnit negativní důsledky hrozeb pro OJ souvisejících s jejím okolím

2.      Příkladem vnitřní podnikavosti je iniciativní, neformální úsilí spolupracovníků při odhalování rezerv v organizování jejich práce

3.      Vnější i vnitřní podnikavost se zaměřuje výhradně na vnější a vnitřní systematické vyhledávání příležitostí

4.      Byly vyvinuty organizační systémy, které na principu synergických efektů spojují vnější a vnitřní podnikavost, např. vznikl systém řízení, jež se opírá o organizační strukturu tzv. améb, což jsou vlastně nezávislé vnitřní útvary OJ, které si vzájemně konkurují, uzavírají mezi sebou kontrakty na bázi vnitro-organizačního trhu, mění se, spojují se, vznikají a zanikají na základě potřeb OJ

XII. Na manažery se v současnost kladou značné nároky na zabezpečení účelnosti, účinnosti, hospodárnosti a odpovědnosti týkající se fungování i rozvoje OJ, přičemž se:

1.     tím mj. rozumí „dělání věcí spravedlivě a v souladu s platnou legislativou, bez negativních vlivů na okolí OJ a její spolupracovníky“

2.     hodnocení dosažení jednotlivých faktorů označuje jako analýza „5P“

3.     zabezpečení „účinnosti“ spojuje s permanentní snahou manažerů o snižování nákladů při chodu OJ

4.     jako příklad zvýšení „účinnosti“ při poskytování služeb míní jejich zvýšení přidané hodnoty pro zákazníka

XIII. Dosažení manažerského úspěchu, v podobě např. prosazení žádoucí změny ve fungování OJ není samozřejmostí, a to i přes maximální úsilí a obětovaný čas manažera. K zvýšení pravděpodobnosti manažerské úspěšnosti přispěje:

1.     když v OJ platí zásada, že se do manažerských pozic jmenují výhradně špičkoví odborníci z oboru působnosti OJ

2.     když se v OJ nezpochybňuje vnímání výkonu jakékoliv manažerské pozice jako náročné profese

3.     jestliže manažer věnuje maximální pozornost rozvoji znalostí o objektu managementu

4.     když manažer má nejen potřebné manažerské znalosti, ale umí je uplatnit modifikovaně pro konkrétní situace v konkrétní OJ

5.     bude-li si manažer vědom nezbytnosti vynakládat mnohem více psychického úsilí než jím řízený pracovník

6.     jestliže bude v OJ vytvořen systém přechodu méně výkonných vrcholových manažerů do poradenských a konzultačních pracovních pozic bez snížení jejich hmotné stimulace

Klikni zde

Pokračování v kurzu I., viz v ostré verzi!

Zpět na úvodní stránku - na centrum sekce - filozofie - projekty -

- mzdový systém - o Týmu konzultantů - Jiné WWW - napište nám ;-)